Quantcast
Channel: Zahrada na niti
Viewing all 308 articles
Browse latest View live

Jak zazelenit slunečný balkón

$
0
0



Jak zazelenit severovýchodní balkón už jsem psala v minulém příspěvku a na pokračování jsem úplně zapomněla, tak děkuji, že jste se připomněli a já konečně dokončila balkónové pokračování, děkuji za trpělivost! 
Jak na jižní či jihozápadní balkón, kam svítí slunce požehnaně a člověku se zdá, že na něm nic nemůže vydržet?


U sluncem exponovaných balkónů bývá největší problém, že se dokáží rozpálit občas doslova do běla a rozžahvené materiály ještě teplo dlouho sálají, takže se výheň umocňuje. Je proto vhodné se zamyslet, zda by bylo možné rozpálení balkónu jakkoliv omezit, možností je spousta. Žár slunce sníží zastínění zatahovatelnými závěsy/žaluziemi, slunečníkem nebo markýzou, dřevěné obložení se tolik nerozpálí a nesálá potom teplo. Pomáhá i dřevěná podlaha, stačí koupit skládací dřevěné dlaždice.




Stejně jako na stinném balkóně jsou základem vhodné nádoby. Čím větší tím lepší, protože se z nich pak voda neodpaří tak rychle. Dobré je zvolit i vhodný materiál, který se nebude tolik rozpalovat, tedy třeba terakota, keramika či dřevěné bedny s plastovým pytlem taky dobře poslouží. Fajn je třeba použít dovnitř i izolaci z polystyrenu, která poslouží v zimě i v létě. Každý květináč či nádoba musí mít drenážní otvor, kudy bude moci odtéct přebytečná voda. U květináčů určitě doporučuji podmisky, pokud je to možné, kde se voda zachytí a rostliny ji mohou čerpat postupně. 
Neopomeňte také statiku balkónu, hodně velkých a těžkých nádob může být docela zátěž a ne všechny balkóny jsou na to stavěné!

Dalším důležitým bodem je vhodný substrát, který by měl být dobře nasákavý, to zajistíte příměsí písku nebo liaporu - ten je lehčí než písek. Do substrátu můžete přidat i ingredience zadržující vodu, jako jsou například hydrogely, které se používají ve výsadbách střešních zahrad a extenzivních záhonů. Hydrogely jsou přírodní, rozložitelné, většinou na bázi draslíku. Vytváří gelovou hmotu, která je schopná zadržet vodu v substrátu pro potřeby rostliny. Já sama je na balkóně využívám a můžu říci, že efekt to dle mého názoru má.




A teď to nejdůležitější - výběr vhodného sortimentu rostlin, které přežijí hodně slunce a teplo. Více než příliš slunečních paprsků bývá problém právě horko, od slunce se vše rozpálí tolik, že to i rostliny, kterým slunce nevadí jen těžko snáší. Pokud máte balkón, kde v létě kvůli vedru nevydržíte ani vy, jen velmi těžko se tam bude dařit rostlinám a pak je sortiment dost omezený. Na některých balkónech je v létě takové peklo, že na nich nevydrží prostě nic, pokud není nainstalovaná umělá závlaha a někdy dokonce ani to nezafunguje a pomůže až zaclonění.
Každopádně bych vám ráda ukázala jaké jsou možnosti a co se osvědčilo mně. 


Je dobré si vždy představit přírodní prostředí, které je tomu balkónovému podobné a z něho potom odvodit, kterým rostlinám by se tak mohlo dařit na podobných místech...



Rozhodně můžete na jižní balkón vystrčit všechny svoje kaktusy a sukulenty, jen je potřeba je tam dát už na jaře (po zmrzlých), aby si postupně zvykaly a neutrpěly šok z náhlé změny prostředí! A nezapomeňte je přes léto pravidelně zalévat.





Mám vyzkoušené borovice, ty fungují velmi spolehlivě. Konkrétně Pinus leucodermis, ale určitě bude fungovat i jiný druh méně vzrůstných borovic typu kleče např. Pinus mugo a její kultivary.
U borovic je potřeba dát si pozor, aby substrát úplně nevysychal, představa, že borovice vydrží měsíc bez vody je mylná, borovice mají totiž hluboké kořeny, kterými čerpají vodu z hloubky. Je potřeba zalévat i přes zimu, když povolí mrazy, mráz totiž vytahuje ze substrátu vlhkost a borovice ne že by snad přes zimu zmrzla, ale prostě uschne... Borovice se dobře tvarují, pokud chcete, aby rostla pomaleji, stačí nové výhony (viz foto výše) zkracovat na polovinu či třetinu. Doporučuji si na to vzít rukavice nebo nůžky, jinak budete celí od smůly.


V popředí růj vlasatá, v pozadí muchovník

Ve větších nádobách (alespoň 40cm průměr) dobře fungují keře muchovníku (Amelanchier lamarckii), které mají výborné sladké plody a napodzim se jejich listí zbarví oranžovočervenými tóny.
Dobře v nádobách funguje i růj vlasatá (Cotinus coggygria), napodzim se také zbarvuje do oranžovočervených barev a existují i vínové kultivary. Jen pozor, je jedovatá. Z kvetoucích keřů mohu doporučit šeřík (Syringa meyeri) zvlášť kultivar 'Palibin', pokud včas odstraníte květenství, aby se netvořily plody, pokvete znovu i v létě. Pokud plánujete větší a stabilnější nádoby můžete zkusit břízky nebo méně vzrůstné javory, např. keřovitou babyku. 

Netřesky mají minimální nároky a milují teplo a slunce...

Do podsadeb používám nejraději sukulentní druhy menšího vzrůstu jako rozchodníky a netřesky, ty přežijí snad všechno.
Z trvalek můžete zkusit bylinky jako oregano, levandule nebo tymián, ty ale potřebují ve vedrech dostatek vody. 


Mateřídouška neboli tymián (Thymus vulgaris) krásně kvete a voní a ještě jí můžete použít do čaje
Pryšes myrtovitý kvete krásnými žlutozelenými květy
Barevně kvetoucí řebříčky

Osvědčenými xerotermními - suchomilnými trvlakami jsou
pryšce, konkrétně pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites) nebo pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), čistec vlnatý(Stachys byzantina) s krásnými plyšovými listy, řebříčky (Achillea) v nejrůznějších barvách od bílé po červenou. Všechny tyto rostliny jsou navíc medonosné, takže budou sloužit i jako potrava pro městské včely. 
Podmínky jižního balkónu či terasy by mohly zvládnout také skalničkové druhy trvalek jako jsou polštářovité plaménky (Phlox subulata) nebo devaterníky (Helianthemum). 

Perovskie
Bělotrn

Z vyšších trvalek pak stojí za zmínku krásná perovskie (Perovskia), bělotrn (Echinops)nebo rozchodník nádherný (Sedum spectabile).

Kavyl se šalvějemi


Další možností jsou traviny. Sucho dobře snáší kostřavy, např. kostřava amethystová (Festuca amethystina) nebo kostřava sivá (Festuca cinerea). Větší trsy tvoří smělek sivý (Koeleria glauca) a krásná jemná květenství s dlouhými péřovými osinami tvoří kavyl (Stipa), který miluje sucho a slunce.

Když si budete dělat plánek osázení do nádob, vemte v potaz výšku a velikost rostliny. Vždy je lepší nějaké rostliny dosázet než to s množstvím přehnat a rostliny pak nemají kam se rozrůstat...

Na nákup rostlin, doporučuji vyrazit do zahradnictví, kde vám poradí a prodají venkovní druhy rostlin. V květinářstvích a hobby marketech se často stává, že můžete koupit sukulenty, které jsou určené do interiéru a nepřežijí zimu venku. 



Lichořeřišnice (Nasturitum)

Další variantou jsou letničky. Je spousta letniček, které zvládají plné slunce, jediná nevýhoda je, že potřebují pravidelnou zálivku a musíte je každý rok vysázet znovu. Slunce milují pelargonie i petunie, můžete pěstovat popínavé hrachory nebo lichořeřišnici, její květy si pak můžete dát třeba do salátu. 


A to je asi vše, co mě napadá vysázet na slunný balkón. Kdybyste měli nějaké osvědčené druhy nebo se ještě na něco chtěli zeptat, pište do komentářů. A pokud vás tenhle článek ispiruje a rozhodnete se zkusit zazelenit svůj balkón či terasu, budu moc ráda, když mi pak pošlete nějakou fotku!

Pro inspiraci můžete kouknout na mou pinterestovou nástěnku s nejrůznějšími zelenými balkóny.

Tak balkónovému zahradničení třikrát hurá!




První letošní Rostlinná štafeta

$
0
0


Konečně je to tady, ač s hygienickými omezeními, je tu první letošní Rostlinná štafeta a doufám, že jste všichni tak natěšení jako já!

Štafeta proběhne tuto středu 29.4. od 10 do 18 hodin před Zahradou na niti. Pokud jste nikdy na žádné štafetě nebyli, můžete se mrknout na fotoreporty z předchozích kol a dozvědět se jak štafeta vlastně vznikla tady.



Jinak já už pomalu připravuji svoje štafetovky, mám připravenou housenkovou crassulu, které se u mě moc nedaří, rozsadím vonné muškáty, které miluju čím dál víc a rostou jak blázni a pak mám ještě nějaké řízky ibišku...


Musím se přiznat, že je to letos tedy dost napínavé, pravidla se neustále mění, takže o tom, že se štafeta bude konat jsem rozhodla až v neděli, a tak se snažím takhle na rychlo všechny informovat... 
Pokud máte v plánu dorazit, budu ráda, když se přihlásíte na FB událost, abych měla představu, kolik lidí mám očekávat.



Poprosím vás zároveň o dodržování pravidel, aby nevznikaly nějaké problémy... tedy nepostávání u štafetového stolku a nečíhání, kdo tam zrovna co odloží, protože je potřeba, aby se k stolku dostali i ostatní, maximum lidí u stolu je 10. K dispozici bude i desinfekční gel na ruce.

Tak ve středu na viděnou!

Report z Rostlinné štafety vol. 16

$
0
0
Dočkali jsme se a první letošní Rostlinná štafeta je za námi a tady je krátký fotoreport. Moc děkuji všem za účast i v této prapodivné době a těším se na další jarní štafety, nejbližší bude 14. května, pak 27. května a 18. červnajste srdečně zváni!


Těsně před vypuknutím Rostlinné štafety...



















































Děkuji vám všem za účast, moc mě těší, že je štafeta takhle úspěšná a daří se nám si vzájemně dělat radost a při tom hledat nové domovy nechtěným rostlinám!

Tak na dalších kolech Rostlinné štafety ahoj!
Lenka

Jak vypěstovat avokádo z pecky

$
0
0


S aktuálním trendem avokádových chlebů a hipster snídaní přišel i trend spadající do sekce urban jungle a no waste. Jak jinak totiž využít avokádovou pecku, než jí nechat vyklíčit a vypěstovat si vlastní avokádový stromek.


Persea americanačeským pohádkovým jménem hruškovec přelahodný je tropický strom původem z Mexika dorůstající až 20 metrů. Hruškovce začínají plodit po 6 - 10 letech a jsou  cizosprašné, což znemaná, že musíte mít více rostlin aby se jejich květy navzájem opylovaly. Pokud se vám podaří vypěstovat vlastní avokádo, nejspíš to nebude avokádo na které jste zvyklí. Pěstované kultivary vyšlechtěné na produkci velkých plodů se množí řízkováním, pohlavním množením přes semena se šlechtěné charakteristiky plodů ztrácí.


Vypěstovat avokádový stromek z pecky je vcelku jednoduché a zvládne to i úplý začátečník v pěstování. Tady jsem vám sepsala podrobný návod jak na to:


Nejprve je potřeba avokádovou pecku zbavit hnědé slupky, nařízněte jí opatrně nožem a slupku oloupejte.

Jak vypěstovat avokádo z pecky


Po té už můžeme začít klíčit. Základní pravidlo je, že avokádová pecka by neměla být ponořená celá ve vodě, nejlépe pouze z poloviny či třetiny. 




Způsoby jak pecku nechat naklíčit jsou celkem čtyři:

1/ první a podle mě nejestetičtější způsob klíčení avokádových pecek je v klíčící váze, která je vyrobená přesně k tomuto účelu; horní část vázy má mističku, kam pecku posadíte zadečkem dolu, pecka v ní hezky sedí a do vody je ponořená jen částečně; j
ednou týdně je dobré vyměnit vodu, aby se nekazila.

Avokádová váza
najdete v Zahradě na niti i na e-shopu

Klíčení ve vodě je za mě nejzajímavější, protože mě baví pozorovat jak pecka se pecka probouzí k životu, praská, objevuje se klíček a postupně rostou kořeny a stonek, je to zábavné.

2/ druhý způsob, kterému říkám "hipster", je za pomoci párátek, do pecky zapíchnete tři párátka tak, aby když pecku položíte na skleničku s vodou, byla pecka ponořená z poloviny do vody


Jednou týdně je dobré vyměnit vodu, aby se nekazila.


3/ třetí způsob je zasazení pecky rovnou do květináče se substrátem tak, aby pecka koukala z poloviny ven; pak stačí udržovat substrát vlhký; tenhle způsob je za mě nejúčinější, možná proto, že má pecka částečně tmu a lépe se tak iniciuje klíčení, ale zase nemůžete pozorovat ten postupný proces celý...

Pokud se vám nedaří pecku naklíčit, doporučuji vyzkoušet tenhle způsob, úspěch téměř zaručen!


4/ a poslední způsob je klíčení v sáčku, kdy avokádovou pecku zabalíte do vlhkého ubrousku a vložíte do sáčku, který zavřete tak aby z něj neunikala vlhkost



I tento způsob je poměrně spolehlivý a používá se i pro klíčení jiných velkých semen, které pro vyklíčení potřebují stálé vlhko. Nevýhoda je, stejně jako u klíčení v květináči, že neuvidíte postupný proces pukání a klíčení.


U všech způsobů klíčení buďte trpěliví, protože to může trvat fakt dlouho, většinou několik! Dobré znamení je, když pecka pukne, první kořínky se objeví většinou do týdne od puknutí a pak už to roste jedna báseň.




Z mé zkušeností fungují všechny zmíněné způsoby. U klíčení ve vodě je úspěšnost trochu nižší - jedna nevyklíčená pecka na dvě vyklíčené. Při zasazení pecky do květináče mi vyklíčily vždycky všechny pecky, ale možná nemám dostačný počet pozorování na relevantní statistiku...

Můžete si také zkusit udělat pokus a začít pěstovat dvě pecky najednou - jednu ve vodě a jenu zasazenou v květináči a uvidítě, co vám vyjde lépe!





Když vyrostou kořeny, můžete avokádo zasadit do květináče, vždy tak, aby polovina pecky vykukovala nad substrát. Stačí pak udržovat v květináči vlhko a uvidíte, jak rychle budete mít krásný stromek.
 




Jak pěstovat stromek dál?

Hruškovec je původem z tropů, vyžaduje tedy vyšší teploty kolem 20 °C a nesnese mráz, v našich podmínkách ho tedy pěstujeme jako pokojovou rostlinu. Miluje vzdušnou vlhkost, proto je dobré ho rosit, je to vlhkomilná rostlina, která ale nemá ráda dlouhodobé přemokření.
 
Avokádovému stromku svědčí rozptýlené světlo či světlý polostín, nedaří se mu na příliš slunečném stanovišti. Také je dobré ho pravidelně tvarovat řezem, tím se podpoří větvení a rostlina nabyde košatého tvaru. 
Doporučuji stromek zaštípnout ještě když je mladý, staré dřevnaté stromky mnohem hůře obrůstají. Vůbec se toho nebojte a odstřihněte vršek nad očkem (takový malý pupen) přesně tam kde chcete, aby se stromek začal větvit. Stříhejte ostrými nůžkami, nejlépe zahradnickými, aby byl řez čistý a neroztřepený.


Za ideálních podmínek, tedy v teple, vlhku a s optimální zálivkou se mohou po 6 - 10 letech objevit květy. Pokud máte více rostlin, které se navzájem opylují, plody dozrají za 5 - 14 měsíců.


Ručně foukané avokádové vázy z české sklárny v čiré či zelené 
olivové barvě jsou ideální pro větší i menší avokádové pecky


Ke klíčení pecek se dají použít i cibulové vázy, které také najdete v nabídce Zahrady na niti. 



Třeba tato Váza na cibule i avokádo poslouží výborně na obojí


Různé druhy a tvary váz na rychlení cibulovin i klíčení 
avokádových pecek, nabídka je různorodá, třeba tyto lila vázy


Nebo tyto SINGLEDUO a TRIO z recyklovaného skla


Klíčíte avokádové pecky? A máte nějaké osvědčené tipy? Budu moc ráda když se podělíte co se vám osvědčilo a jaké máte zkušenosti s klíčením pecek i pěstováním avokádových stromků!










Jak osázet vlhkomilné terárium

$
0
0


Jak osázet sukulentní terárium už jsem podrobně popsala v jiném příspěvku, tak teď se můžeme vrhnout na to vlhkomilné:


1/ volba vhodné nádoby pro vlhkomilné terárium

Na rozdíl od sukulentního rostliného terária, vlhkomilné terárium by mělo být co nejvíce uzavřené, aby se v něm dobře drželo vlhko. Pokud jste terárium nikdy neosazovali doporučuji alespoň pro začátek zvolit nádobu, do které strčíte ruku. Terária s úzkým hrdlem se osazují o poznání hůře a chce to mnohem větší dávku trpělivosti a šikovnosti. 

Můžete zvolit klidně i nádobu s víkem či špuntem, vlhkomilná terária můžou být i zcela uzavřená, voda v nich cirkuluje a jsou pak prakticky bezudržbová. Můžete se inspirovat třeba u jednoho anglického džentlmena.



2/ výběr vhodných rostlin 

Výběr rostlin pro vlhkomilné terárium je klíčové k tomu, aby terárium správně fungovalo. Vybíráme z druhů, které splňují dvě kritéria - jsou to vlhkomilné druhy, které jsou zároveň malé vzrůstem.


Pro osázení mého terária jsem vybrala kapradinku ledviník (Nephrolepis), fitónii s barevnými listy (Fittonia), popínavý fíkus (Ficus pumila) a kousek mechu. 

Další druhy vlhkomilných rostlin, které můžete do terária kombinovat jsou třeba pokojové břečťany (Hedera), citlivka (Mimosa pudica), domácí štěstí (Solerolia soleirolii) nebo listem drobnější poděnky (Tradescantia). Pokud budete osazovat větší nádobu jako demižón apod. můžete samozřejmě použít i vzrůstnější druhy. Vždy se ale vyplatí použvat ještě nenarostlé rostliny, klidně třeba i jen zakořeněný řízek, jelikož se s ním lépe manipuluje při osazování než se vzrostlou rostlinou. 


Pro představu si vybrané rosltiny postavte vedle terária, abyste lépe odhdli, co se vám do terária vejde. Z rostlin na fotce jsem do terária nakonec použila jen části rostlin. Ty se v teráriu časem rozrostou podle toho kolik budou mít místa.  



3/ příprava terária a ingrediencí

Terárium by mělo být čisté a suché, aby se na něj nelepili kousky materiálu. Pro osazení vlhkomilného terária toho nepotřebujete moc, kromě nádoby a rostlin budete ještě potřebovat:

- drobné kamínky na drenáž

- větší kamínky jako dekoraci

- substrát na pokojové rostliny

- pomocné nástroje jako lžičku, případně velkou pinzetu

- odměrku s hubičkou na zalití a očištění terária




4/ drenáž jako základ 

Na dno terária nasypeme asi 2 - 3 cm vrstvu drobných kamínků, které budou sloužit jako odvodňovací drenáž, aby měla kam odtéct přebytečná voda a substrát tak nebyl přemokřený. 




5/ osázení rostlinami

Na drenážní vrstvu z kamínků dejte 1 - 2 cm substrátu a prsty udusejte. Substrát by neměl být moc mokrý, ideálně pouze vlhký, aby zbytečně nešpinil stěny terária a aby bylo možné terárium po osázení zalít a tím terárium i rostliny uvintř očistit. Pokud by byl substrát příliš mokrý nebudete moci do terária přilévat další vodu a zbytky substrátu na stěnách a rostlinách zaschnou a po té se špatně odstraňují. 

Někdo mezi drenáž a substrát dává ještě vrstvu rozdrceného aktivního hnědého uhlí údajně jako ochrana proti nežádoucím bakteriím a plísním. Z mé zkušenosti to není potřeba, do žádného z mých terárárií jsem nikdy tuto vrstvu nedávala a fungují perfektně.


Na vrstvu substrátu postupně přidáváme jednotlivé rostliny a doplňujeme okolo dalším substrátem tak, aby kořeny rostlin byly zcela zasazené a vznikla alespoň 5 cm vrstva zeminy.


6/ dekorování kameny a mechem

Na závěr terárium už jen doplňují kameny, nejlépe různých velikostí, aby to vypadalo co nejpřirozeněji. Můžete klidně nechat i bez kamení nebo přidat kus kůry či klacík z lesa nebo naopak nějaký větší kámen z dovolené, co se vám válí na poličce...


7/ čištění a zálivka

Nakonec je pořeba terárium ještě očistit od zbytků substrátu na skle i rostlinách. K tomu se mi nejlépe osvědčila střička, kterou jsem koupila ve výtvarných potřebách. Dobře poslouží i rozprašovač nastavený na proud místo mlhy nebo obyčejný papírový kapesník.



8/ udržba a péče o vlhkomilné terárium

Pokud je vlhkomilné terárium otevřené, je potřeba do něj občas doplnit odpařenou vodu. Kdy, to poznáte jednoduše podle toho, jak moc vlhký je substrát, buď pouhým okem, nebo si sáhnete dovnitř. 
Pokud je terárium zavřené vodu možná bude potřeba doplnit jen na začátku nebo možná naopak budete muset nechat terárium nějakou dobu otevřené, když bude substrát naopak vlhký moc. Když vychytáte tu správnou vlhkost můžete terárium nechat zavřené a nezalévat ho vůbec.

V obou případech je ale potřeba terárium kontrolovat a odstraňovat případné plesnivějící zbytky rostlin.

Pokud byste chtěli úplně bezudržbové vlhkomilné terárium, pořiďte si do něj chvostoskoky. Miniaturní živočichy, kteří se živí odumřelými částmi rostlin a terárium tak čistí. Chvostoskoky seženete v některých akvaristikách, protože se prodávají jako živá potrava pro ryby a žáby.





A tady už je hotové vlhkomilné terárium. Umístěte ho do polostínu na světlé místo bez přímého slunečního záření a bude vám dělat radost léta!

Další inspiraci pro tvorbu terárií najdete v mém albu Terrariums na Pinterestu.


A pokud se na tvorbu terária necítíte nebo chcete reprezentativní kousek jako dárek, můžete si vybrat 

z již osázených vlhkomilných terárií v Zahradě na niti. 



Zavřené vlhkomilné teráriumči Vlhkomilé terárium "Vzkaz v lahvi" 

najdete je i na e-shopu, jen vyzvednutí je samozřejmě pouze osobně...



Organické vlhkomilné terárium s kapradinou a mechem





Doprava zdarma!

$
0
0

 Do 20. září můžete v e-shopu Zahrady na niti využít DOPRAVU ZDARMA,

 která se vám načte u každé objednávky nad 400 Kč, 

pokud zadáte kód BABILETO



Protože kolik kytek mám, tolikrát jsem člověkem!

Vlaštovky ochranitelky

$
0
0

Vlaštovky jsou ve Španělsku a Portugalsku symbolem štěstí a ochrany. Proto tu často spatříte keramické vlaštovky na fasádách domu i jako dekorace na zdech interierů. Páreček těchto keramických vlaštovek jsem si kdysi dávno přivezla z Valencie, která je proslulá keramickým řemeslem po staletí. Do teď mi tyhle dva ptačí suvenýry dělají velkou radost, jak nám zdobí kuchyň a určitě nás i ochraňují.




A protože tyhle vlaštovky mi přirostly k srdci velmi pevně, rozhodla jsem se je zařadit do sortimentu Zahrady na niti. Dalo to trochu práce, ale podařilo se a tak mě strašně těší, že si vlaštovky ochranitelky teď můžete pořídit domu i vy!




I tyto vlaštovky ze Zahrady na niti pocházejí z jedné valencijské keramické dílny, kde se ručně vyrábí už od roku 1921 podle vzoru slavného keramika José Gimeno Martíneze.




Vlaštovky mám v několika velikostech a barvách, stačí si vybrat!


Vlaštovka XS v bílé, černé, růžové či světle modré barvě



Vlaštovka L v matné bílé, matné černé či lesklá růžová nebo žlutá






Žluté vlaštovky jsou ručně malované, takže na nich jsou vidět jemné tahy štětce.


Vlaštovky jsou duté a ze zadu mají otvor, za který je můžete skvěle zavěsit na zeď.

Vlaštovky najdete už i na e-shopu a postupně přibydou možná ještě další velikosti a barvy vlaštovek podle toho, jak se vám budou líbit.


Budu ráda, když mi napíšete, kam byste si vlaštovky ochranitelky pověsili a která barva se vám líbí nejvíc!




Dopřejte svým pokojovkám lázeň!

$
0
0

Protože svoje pokojovky miluju a udělala bych pro ně všechno, několikrát do roka je všechny odtahám do koupelny do vany a pořádně je osprchuju. Jestli svoje pokojovky nekoupete, moc doporučuji jim tuhle lázeňskou proceduru dopřát aspoň na jaře a na podzim. Udělá jim to fakt dobře.

Smyjete jim z listů všechen prach a nečistoty a taky jim ukážete, že se staráte a že vám na nich záleží! Varianta je samozřejmě také mokrý hadřík a pěkně lístek po lístku otřít, ale na to já nemám trpělivost a u některých drobnolistých rostlin teda ani čas...


Protože už to dělám dlouho, mám pro vás pár tipů, jak na to:

Pokojovky je dobré na očistnou procedůru připravit dopředu. Dejte jim vodní půst a pár dní až týden před lázní je nezalévejte. Je třeba počítat s tím, že se při sprchování substrát namočí a to by některým druhům jako jsou třeba sukulenty nemuselo udělat dobře.

Před samotnou koupelí připravte koupelnu. Na dno vany dejte mokrý hadr, který zabrání jejímu poškrábání, já používám gumovou rohožku.

Nastavte vodu na vlažnou teplotu, ať rostlina neutrpí teplotní šok.


Rostliny sprchujte postupně po jedné, ideálně tak, že květináč s pokojovkou co nejvíce nakloníte, abyste zabránili tomu, že všechna voda po rostlině steče do květináče, který zcela nasákne. Vlhkomilným rostlinám to zas tolik vadit nebude, ale u sukulentů je důležité se snažit zabránit prosáknutí substrátu, zvlášť pokud rostliny sprchujete napodzim. 


Tady krátké video ze sprchování mého macíka fíkuse.


Kaktusy nespruchuji vůbec, ale pokud chcete dopřát lázeň i jim, tak určitě jen na jaře nebo v létě, kdy jim pořádná zálivka neuškodí. Je fajn, když vám u sprchování bude někdo asistovat, protože zvlášť u větších rostlin je poměrně náročné zároveň sprchovat rostlinu a držet květináč v náklonu.

Po osprchování nechte pokojovku ve vaně chvíli odstát nebo jí oklepejte, ať nemáte po bytě mokrou cestičku.


Ve vaně jsou naložené můj fíkus Macík, strelície, sanseviera a banánovnik, zbylých mých 84 pokojovek čeká za dveřma.

Moc doporučuji párkrát do roka svým pokojovkám tu sprchu dopřát, zaslouží si to!



Aeráriový adventní svícen

$
0
0

Adventní zapalování svíček je krásná a hojně rozšířená předvánoční tradice. Nejrůznější věnce najdete před Vánoci snad v každém květinářství. Stejně je tomu i u Zahrady na niti. U mě ale tradiční jehličnatá okruží nehledejte. Svíčky tu totiž, stejně jako většina rostlin, levitují.

Přemýšlíte každý rok, jak advent a Vánoce pojmout jinak? Máte rádi tradice, ale ještě raději prozkoumáváte současné trendy? A nebo máte malé dítě či neposednou kočku a adventní věnec, natožpak se zapálenými svíčkami, u vás doma nepřipadá v úvahu? V tom případě zkuste letos svíčky umístit do závěsných aerárií a pozvdnout je do výšky.


Aeráriový adventní svícen na první adventní neděli...


Adventní „věnec”, který nevyhodíte

Aerária na svíčku mají na rozdíl od těch klasických, rostlinných, rovné dno. Díky tomu v nich čajové svíčky pěkně drží a snadno je zapálíte. Jsou stejně jako všechna aerária ze Zahrady na niti, vyrobená pomocí tradičního foukání v české sklárně. Největší výhodou skleněného řešení je, že aerária na rozdíl od věnce po Vánocích nevyhodíte a můžete je jako dekoraci používat celoročně. Stačí jen změnit barvu mašle nebo svíček. Dovnitř ale můžete vložit třeba můšličky z dovolené nebo přírodniny posbírané na procházce v lese a máte hned originální dekoraci, která se může v průběhu roku proměňovat.



A tak jsem připravila sadu aeráriových adventních svícnů za zvýhodněnou cenu. Můžete si vybrat se dvou velikostí aeráriový adventní svícenz velkých aerárií nebo z malých aerárií. Balení obsahuje čtyři aerária na svíčku, vínové mašle na zavěšení a čtyři svíčky v průhledných kalíškách.


Na závěr mám pro vás pár tipů ohledně levitujících adventních svícnů:

  • svíčky zapalujte, až budou pěkně usazené uvnitř aerária, použijte sirku nebo zapálenou špejli

  • pokud při zapalování začadíte sklo, stačí ho otřít kouskem ubrousku

  • aerárium vypadá nejlépe zavěšené na přírodních provázcích nebo běžných mašlích, určitě nepoužívejte syntetické provazy nebo vlasce, u umělých vláken hrozí na rozdíl od těch přírodních přetavení

  • vánočního efektu docílíte pomocí červené nebo zlaté barvy mašlí

  • nejjednodušší způsob jak odstranit vosk je nechat ho zaschnout a pak odloupnout, pokud zůstanou zbytky vosku na skle, opatrně aerárium nahřejte nad plamenem svíčky a kouskem papírového ubrousku přebytečný vosk vysajte, aerárium pak bude jako nové

  • na zavěšení ze stropu doporučuji použít stropní háček, seženete ho v jakýchkoliv domácích potřebách nebo v Zahradě na niti

  • aerária jsou ideální pro majitele psů, koček i rodiče batolat, chovatelům volně poletujících andulek spíše nedoporučuji ;-)







Přesazovací podložka

$
0
0


 

Nevím jak u vás, u nás se vždycky přesazovaly kytky na novinách. Což je fajn recyklace, ale noviny se vždycky rozmáčí a udržet zeminu a těch pár stránkách denního tisku je prakticky nemožné, zemina je pak prostě všude.

A tak jsem se rozhodla si vyrobit přesazovací podložku a tím tento problém jednou pro vždy vyřešit. Pak mě napadlo, že možná podobný problém bude mít víc zapálených pěstitelů pokojovek. Takže nyní můžete moje přesazovací podložky najít v Zahradě na niti i na e-shopu.

Podložku stačí rozbalit na stole či na zemi, secvaknout patentky v rozích a můžete se pustit do přesazování. Když jste hotoví, jednoduše vysypete nepotřebný materiál do koše, vyklepete, srolujete a máte uklizeno.

Když jsem přemýšlela, jaký zvolit materiál, aby byla přesazovací podložka funkční, příjemná na používání a pokud možno i hezká, došla jsem nakonec ke dvěma variantám:


Tou první je materiál vyrobený z papíru s latexovou impregnací. Jde o tzv. pratelný papír, který je voděodolný a dá se omývat a znovu používat. 

Přesazovací podložka díky němu vypadá opravdu krásně. Černý papír jsem doplnila zlatými patentkami a koženým páskem, díky kterému ji snadno zarolujete do ruličky a schováte pro příští použití. Dohromady to vypadá řekla bych až luxusně! Myslím, že takováhle podložka by mohla posloužit i jako dárek pro pořádkumilovného kytkofila.



Na druhou variantu přesazovací podložky jsem použila recyklovaný materiál - zbytkovou plachtovinu. Prakticky nezničitelný materiál z kterého se vyrábí plachty na autovleky. K jednoduchému zabalení podložky do ruličky opět slouží kožený pásek doplněný o zlaté patentky. 




Barvy recyklovaných podložek se budou měnit, podle toho, jaké zbytkové plachtoviny budu moci zrecyklovat. Aktuálně mám vyrobené zelené a červené přesazovací podložky.




 A když už jsme u toho přesazování, dám vám sem ještě jedno moje video o přesazování pokojovek. Najdete v něm vše, co potřebujete vědět včetně tipů a triků. Tak přesazování zdar!

Klíčicí miska

$
0
0

Klíčicí miska umožňuje pozorovat vývoj nejrůznějších druhů rostlin od semene přes tvorbu kořenů, stonku až po listy. Tvar misky a otvor je uzpůsobený tak, aby vyhovoval klíčení semen různých velikostí a tvarů. 

Co všechno se dá klíčit na nakličovací misce?


Díky klíčicí misce můžete pozorovat jak se probouzí k životu žaludy, kaštany, nejrůznější ořechy, fazole, pecky od ovoce jako meruňky či broskve, avokádo...





Postup je velmi jednoduchý, ale může se u různých semen lišit. Základní princip jak postupovat při klíčení:

1/ semeno namočte na 48 hodin do vody

2/ poté ho zablate do vlhkéh ubrousku, vložte do igelitového sáčku a zajistěte, aby vlhkost neunikala

3/ u semen tropických a subtropických rostlin, fazolí, mandlí či arašídů sáček umístěte do pokojové teploty, u semen našich druhů rostlin jako žaludy či kaštany a u jarních cibulovin vložte sáček do zeleninového šuplíku v lednici

4/ semena různých rostlin klíčí různě dlouho, třeba fazolím stačí pár dní, zatímco avokádo klíčí týdny, buďte trpěliví a kontrolujte stav klíčení

5/ jakmile najdete v ubrousku semeno s 2 - 3 cm kořínkem, můžeze ho umístit na klíčicí misku, kterou postavíte na sklenici s vodou a pozorování může začít!

U pecek, které mají tvrdou skořápku jako jsou pecky broskví, meruněk či švestek nejdříve pecku rozlouskněte, po té pokračujte podle postupu.

U jarních cibulovin je potřeba cibule nejdříve tzv. stratifikovat, tedy umístit je na několik týdnů do chladného prostředí např. do lednice.



V nabídce Zahrady na niti najdete klíčicí misky z bílého porcelánu ve dvou variantách. Klíčicí miska s menším otvorem je určená pro klíčení menších semen jako jsou ořechy, žaludy, fazole atd. Miska s větším otvorem je pro větší semena jako avokádo, mango nebo pro rychlení jarních cibulovin.



Klíčicí misku můžete také použít na kořenění řízků pokojových rostlin. 







Já včera, OnaDnes

Jak přesazovat pokojovky

$
0
0

Přesazování rostlin je moje oblíbená relaxační činnost. Není to žádná věda a vlastně by mi asi dřív přišlo, že o tom snad není třeba nic psát, že je to taková obecně známá činnost, kterou každý někdy dělal. Dostávám ale na přesazování docela dost dotazů, a tak jsem pro vás připravila tenhle článek jak a kdy se do toho pustit, na co dát pozor a navíc i několik tipů, které vám tuto činnost třeba zjednoduší.


Kdy je správný čas na přesazování pokojovek?

Pokojovky se přesazují během svého vegetačního období, takže od jara do podzimu. Za mě to dává největší smysl právě na jaře, protože má rostlina do podzimu dostatek času zužitkovat nový substrát a pokračovat v růstu. Na podzim bych nechala jen to nezbytné přesazovaní v případě, že si třeba přinesete novou rostlinu. Přesazováním na podzim trochu riskujete, že to rostlina vezme jako pokyn k nastartování růstu přes zimu, kdy by už měla mít spíš vegetační klid.


Jak poznat kdy rostlinu přesadit?

U běžných pokojovek nutnost přesazení odhadnete, když se podíváte, jak je rostlina vzrostlá a jak velký, respektive malý má květináč. Dobře funguje i rychlý test, když zkusíte rostlinu vytáhnout z květináče. Když je bal prokořeněný a drží tvar květináče, znamená to, že rostlinu můžete přesadit. Některé rostliny si řeknou o přesazení samy, když jim začnou kořeny prorůstat z květináče nebo kořeny zaplní květináč tak, že už ani žádná zemina v květináči nezůstane. Pak je vhodné roslinu i rozdělit do více nádob, pokud je to možné.




U vlhkomilných rostlin můžete potřebu přesazení odhadnout podle potřeby zálivky. Zemina je to, co kolem nich udržuje potřebnou vlhkost a když je jí méně, vyžadují více zalévání. Právě podle toho, že rostlina vyžaduje více zalévání poznáte, že nastal čas dopřát rostlině více prostoru a přesadit jí.

Napovědět vám také může, že se rostlina už převažuje a květináč nestojí stabilně na místě.


Také doporučuji přesazovat všechny rostliny, které si nově koupíte a přinesete domu z obchodu. Často jsou zasazené v kokosovém substrátu, který je používán z důvodu lehkosti, aseptičnosti a dobré nasákavosti pro snadné dodávání živin přes zálivku. Kokosový substrát se rychle vyčerpá a není vhodný pro dlouhodobé pěstování pokojových rostlin.



Pozor na přesazování kaktusů a sukulentů! Kaktusům malý kořenový prostor svědčí a sukulentům menší nádoby s minimem živin nevadí, mají malé nároky od přírody.


Pokud máte pocit, že rostlině už je květináč malý, ale z jakéhokoliv důvodu jí ještě nechcete přesadit, doporučuji jí dopřát alespoň hnojivo, kterým jí můžete částečně nahradit nový prostor pro kořeny.


Přesazovat rostliny nejde do nekonečna, to by vás časem mohly vystěhovat obří květináče. U některých rostlin se to časem řeší jen dohnojováním, některé se třeba omezují v růstu zaštipováním. U některých rostlin se zmlazuje celá rostlina tak, že necháte zakořenit nové řízky a mateční rostlinu dáte na kompost.



Řízky rostlin zasaďte ve chvíli, kdy mají dost kořínků a použijte spíše malé květináče. Jakmile rostlina malý květináček prokoření, můžete jí přesadit do většího.



Jak na samotné přesazování?

Původní substrát jemně odstraňte, stačí jemné oklepání, jinak hrozí, že poškodíte vlásečnicové kořínky a spíš rostlině ublížíte. Pečlivé odstraňování nebo dokonce vymývání starého substrátu je podle mě naprosto zbytečné a může být pro rostlinu spíš nebezpečné opět kvůli poškození kořenů.

Substrát před přesazováním trochu navlhčete, aby dobře nasával vodu. Při sázení ho do květináče mírně stlačujte, aby v substrátu následně mohla probíhat kapilární vzlínavost a voda skrz substrát mohla stoupat. Načechraný substrát s velkým množstvím vzduchu nesaje vodu.

U rostlin s dřevnatým stonkem dávejte velký pozor, abyste je příliš nezapustili do substrátu. Některé rostliny jsou na to velmi citlivé a reagují pak žloutnutím a schnutím. Jednoduše nasypejte substrát přesně do té výšky, kde byl předtím. Krček kmínku musí zůstat ve stejné výšce. U rostlin, které tvoří nové kořeny přímo na stonku, toto nehrozí, ale vždy je lepší zasasit pouze tu část, kde už má rostlina narostlé kořeny.


Přesazování kaktusů a sukulentů přizpůsobte složení substrátu. Ten by měl být co nejvíce propustný, aby nezadržoval vodu. Ideální je smíchat substrát na pokojovky s pískem v poměru 1 : 1. Také nezapomeňte na drenáž. Více o pěstování kaktusů a sukulentů v mém článku ZDE.


A jak je to s velikostí květináče?

Nový květináč by měl být zhruba o 2 cm na každou stranu širší než ten původní. Prostě tak, abyste byli schopní přidat kolem balu novou vrstvu substrátu a prsty jí stlačit. Rostlina kořeny vyhání do dálky, ty pak rostou dokud nenarazí na překážku. Pokud by tedy nový květináč byl příliš velký, nebylo by prokořenění pravidelné a rostlina by pak nevyužila celý substrát v květináči a špatně by se přesazovala.


TIP: Co dělat, když vám substrát propadává dírou v květináči? Tradičně se na dno používají kamínky nebo střepy z rozbitého květináče či nádobí. Když ale nemám po ruce ani jedno, použiju prostě kousek kartonu. Voda si ven cestu najde a substrát zůstává v květníku.



Nezapomeňte na drenáž!

U všech rostlin, které jsou náchylné na přemokření kořenů doporučuji dávat na dno květináče drenážní vrstvu, která nezadržuje vodu a zamezí tak tlení kořenů při případném přelití. Drenáž můžete vytvořit z písku, kamínků nebo keramzitu. Většinou stačí drenážní vrstva 2 cm.



Jaký substrát na přesazování pokojovek?

Úplně nejkvalitnější substrát získáte, když si založíte kompost. Budete ho mít zadarmo a lepší nikde nekoupíte. Varianta k získání domácího kompostu je třeba vermikompostér, vřele doporučuji! Možností také je si zajet do nejbižší kompostárny s pytlem či kbelíkem. Můžu doporučit třeba pražskou kompostárnu ve Slivenci, kde seženete kilo kompostu za 1 Kč a pokud tam odvezete svůj bioodpad dostanete kompost zdarma! Pokud nemáte možnost si kompost vytvořit, použijte substrát na běžné pokojovky. Doporučuji z něj vybrat větší kusy kůry a naopak přimíchat hrst písku, který substrát učiní lépe propustným a pár lžic zeolitu, který naopak zvyšuje schopnost zadržovat vodu a váže živiny.

TIP: Pořiďte si mojí přesazovací podložku! Už žádné rozmáčené noviny a všude nepořádek. Přesazovací podložka zadrží všechen materiál, je voděodolná, jednoduše se používá a po skončení přesazování ji prostě vyklepete do koše, stočíte do ruličky a máte uklizeno.


A jak je to s hnojením?

Hnojení minerálním hnojivem hned po přesazování nedoporučuji. Nový substrát totiž funguje vlastně jako hnojivo, je plný živin. Můžete ale použít stimulátor růstu pro lepší tvorbu kořenů jako je Lignohumát. To je organický roztok plný humátů, přírodních substancí získávaných extrakcí z dřevěného uhlí či rašeliny, které jsou velmi důležité pro růst a vývin rostlin. Lignohumát působí pozitivně proti stresu, zlepšuje odolnost vůči škůdcům, zvyšuje příjem minerálních látek kořeny a celkově podporuje rozvoj kořenového systému. Třeba nově zakořeněné řízky rostlin do něj můžete před zasazením namočit nebo přesazenou rostlinu zalít ředěným roztokem.

Pokud se o rostlinu správně staráte, má světlo, zálivku i substrát, jaký potřebuje, stačí ji přihnojit minerálním hnojivem 1–3x ročně. Pokud se nejedná o druh, který je náročnější na živiny třeba kvůli kvetení atd.

Co se týká konkrétních značek hnojiv. Po absolvování několika semestrů Výživy a fyziologie rostlin, bych tuto poblematiku shrnula do několika vět. Základem plných minerálních hnojiv jsou prvky N P K v poměru 6 - 8 - 6. N - dusík je nepostradatelný pro růst, P - fosfor podporuje růst kořenů a vývin pupenů, K - draslík zajišťuje pevnost rostliny a zlepšuje odolnost vůči chorobám. Doporučuji si koupit hnojivo v krystalické podobě (např. Krystalon), které rozpustíte ve vodě v daném poměru. U tekutých hnojiv platíte víceméně za vodu. Problematika hnojení je samozřejmě složitá, ale upřímně, bohatě stačí vědět, že je dobré rostinám občas hnojivo dopřát, aby byly odolné a dobře rostly.


TIP: skvělé organické hnojivo na podporu růstu a odolnosti rostlin je žížalí čaj - produkt vermikompostéru. To je za mě to nejlepší, co můžete svým pokojovkám dopřát a ještě při tom zúžitkovat zbytky z kuchyně a získat vlastní kompost.




Tak to je asi tak všechno, co mě k tématice přesazování napadá. Pokud máte nějaké další tipy na přesazování pokojovek nebo vás napadá nějaký dotaz, určitě napište do komentářů!

A jestli už máte přesazeno a chtěli byste svým pokojovkám dát extra péči, co jim třeba dopřát lázeň

Vermikompostuju

$
0
0

Vermikompostuju už od roku 2016 (viz můj první vermikompostovací příspěvek) a protože za těch pár let už mám s domácím žížaláriem docela vybudovanej vztah a pár zkušeností, ráda bych svoje poznatky poslala dál, třeba se někomu budou hodit.
Pro ty z vás, kteří slovo vermikompostér slyší poprvé, jde o domácí kompostér, ve kterém s rozkladem organických zbytků vaší domácnosti pomáhají kalifornské žížaly. Speciální žravější druh než jsou naše české Julie.


Proč jsem si pořídila vermikomopstér a jak hodnotím tohle rozhodnutí?

Mělo to tři základní důvody a očekávání:
1/ potřeba zúžitkovat organický odpad z domácnosti ve městě
2/ vlastní kompost pro rostliny - výroba vlastního substrátu
3/ žížalí čaj - hnojivo pro pokojovky

Po pěti letech musím říct, že vermikompostér už je běžnou součástí naší domácnosti. Očekávání z bodu 2 a 3 plní skvěle, bod 1 jen částečně. Asi dost záleží kolik organického odpadu vyprodukujete, ale produkce naší dvoučlenné domácnosti, která poměrně dost vaří je na jeden vermikompostér moc velká. Odhadem žížalám putuje tak 1/4 našeho bioodpadu. Naštěstí máme teď u domu ještě hnědou popelnici, kde končí ostatní bioodpad, takže nemám černé svědomí. Zároveň plánuju časem zřídit kompost na zahradě u domu, pokud mi to sousedé dovolí.

Jestli mě něco překvapilo, tak je to jednoznačně množství bioodpadu, které vyprodukujeme. Tím víc mě mrzí představa, kolik asi organické hmoty končí ve směsných popelnicích a následně spalovnách nebo skládkách. Pokud byste chtěli se svým organickým odpadem něco udělat ať bydlíte kdekoliv, mrkněte třeba na tenhle praktický návod jak začít kompostovat od Kokozy. Pokud jste z Prahy a zajímá vás třídění bioodpadu nebo byste rádi hnědou popelnici, tady najdete všechny potřebné informace. Praha má navíc svojí kompostárnu ve Slivenci, kam je možné svůj bioodpad zdarma odložit, zároveň si za něj můžete odvézt už hotový kompost a použít ho třeba na přesazování pokojovek. Také si tam můžete kompost koupit do vlastní nádoby za skvělou cenu 1 Kč/kg!




Co a jak vermikompostuju
Do vermikompostéru dávám spíš drobný bioodpad jako jsou slupky z okurek, bramor, mrkve, odřezky zeleniny. Vyhýbám se košťálovinám, které mají tendenci zapáchat a slupkám z citrusového ovoce, ty se zase špatně a dlouho rozkládají (žížaly je nemají rády). Obecně ovocných zbytků dávám minimum kvůli muškám. 
Snažím se ale přidávat různorodý odpad, prostě od všeho trochu a pokud je odpad větší, dám třeba jen část, kterou pokrájím na kousky. Do vermikompostéru nepatří: maso a mléčné výrobky. Občas přidám i rozdrcenou skořápku od vajíčka.

Trik proti můškám a plísním je jednoduchý. Nové zbytky dávam jen do jedné půlky patra a vždy je zasypu trochou již hotového substátu (lze použít pro začátek i kupovaný substrát) z druhé půlky. 



Když naplním půlku prvního patra po okraj, pokračuji druhým patrem ve stejné půlce vermikompostéru. Žížaly si prolezou otvory nahoru, jdou za potravou. Když naplním i druhé patro, patra prohodím. Na spod dám druhé patro z pravé půlky zaplněné. Z prvního patra udělám druhé patro a doplňuji prázdnou část patra kterou zahrnuji již hotovým substrátem. Má to logiku a takto se mi to osvědčilo nejvíc. 




Vermi Kompost
Získat čistý kompost bez žížal se mi na začátku moc nadařilo. Vždycky jsem musela žížaly ručně vybrat, protože jich v bylo v substrátu pořád dost. Osvědčilo se mi nechat spodní plné patro kompostéru nějakou dobu uležet a přidávat zbytky jen do horního patra a jen na jednu půlku, aby vlhkost protékala jen částí vermikompostéru. Tam kde je sucho a málo potravy není pro žížaly ideální prostředí a samy se přesunou za vlhkem a potravou.

Pokud chcete mít jistotu, že kompost bude zcela bez žížal, nechte ho zcela vyschnout. Pokud mám kompostu přebytek prostě ho vysypu nekde v parku pod stromy či keře nebo do okolní přírody.




Žížalí čaj 
Jedno z nejlepších hnojiv na pokojovky co znám. Stáčím ho do skleněných lahví a přidávám do zálivky. Asi tak půl deci do 1,5 l konvičky. Občas prostřídám s běžným minerálním hnojivem N-P-K. Žížalí čaj se nekazí, takže ho můžete skladovat i měsíce.

Tenhle krásný vermikompostér Urbalive jsem si koupila na Kokoze. Podle návrhu designéra Jiřího Pelcla ho vyrábí česká firma Plastia, takže podpora českého výrobku na všech frontách. Jinak teda není jen krásný, ale i plně funkční a za těch pět let, co ho mám funguje i vypadá pořád skvěle.

Vermikompostéry se dají jednoduše i vyrobit, na internetu najdete spoustu návodů jak na to, stačí trochu pogooglit. V Zahradě na niti pak můžete zakoupit násadu kalifornských žížal, pokud mám zrovna přebytek.


A jaké jsou vaše zkušenosti s domácím kompostováním? Budu moc ráda, když mi napíšete svoje zkušenosti!

Ikoncká monstera

$
0
0


Monstera se v posledních pár letech stala jednou z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Ikona školních chodeb a socialistických kanceláří zažívá módní návrat jako hlavní přestavitelka nového trendu zvaného urban jungle neboli městská džungle. Mít alespoň jednu poličku či kout plný pokojovek je aktuálně in. A základem zelené sbírky je rozhodně monstera s listy děrovanými jako ementál.

Právě podle nápadně děrovaných listů pozná tuhle liánu každý na první pohled. Není náročná na péči, jediné co vyždaduje je dostatek prostoru. Pojmenování monstera se vztahuje k velkým děravým listům, které působí monstrózně.



S divokou monsterou adansonii v kostarickém pralese

Baví mě objevovat historii různých pokojovek a bádat po místech, kde se přirozeně vyskytují. Zároveň porozumnění přirozenému prostředí v jakých rostliny žijí mi pomáhá porozumět nárokům rostlin a tomu, jaké prostředí potřebují, aby se jim dařilo. 

Pojďme se tedy podívat, co je vlastně monstera zač, kde je doma, jaké má ve své domovině podmínky a co jí tedy prospěje při pěstování u nás doma.

Spolu s dalšími asi 45 druhy patří monstery do rodu Áronovitých a vyskytují se v tropických oblastech Jižní, Střední a Severní Ameriky. Najdeme tu celkem 22 druhů monster z kterých vychází spoustu variet (tedy vyšlechtěných kultivarů). 










 



Monstera adansonii popínající stromy v kostarickém pralese

Někdy je těžké určit, jestli je to nějaký philodendron či monstera...

Monstera je liána, v přírodě neroste samostatně, vždy vyždaduje oporu, ke které se přichytává vzdušnými kořeny a pne se tak po stromech do vyšších pater tropického lesa, až do výšky 20 metrů kde je více světla. Vzdušné kořeny mají funkci šplhací, pokud dorostou až k zemi, koření do půdy a mají pak i stabilizační funkci.

Nejznámějším druhem monstery je Monstera deliciosa. Ve své domovině ve Střední Americe má bohatou historii. Byla zdrojem potravy, materiálu i jako medikament, léčila se s ní artritida. Vzdušené kořeny se používaly k výrobě lan a k pletení košů. Plody monstery deliciosy nazývané mexický chlebovník vypadají jako zelené šištice. Když jsou zralé chutnají jako ovocný salát, něco mezi banánem a ananasem. Zralost plodů se pozná tak, že plod samovolně opadne. V domácích podmínkách však rostliny plodí jen velmi výjimečně.

Květ a plody monstery deliciosy, zdroj


Monstera na balkóně hostelu v San José, Kostarika

Monstera deliciosa byla vyšlechtěna v 18. století v Anglii k produkci ovoce. V dnešní době jí najdete jako venkovní okrasnou rostlinu v topických a subtropických oblastech po celém světě. A samozřejmě je to i jedna z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Má velmi dekorativní listy a je velmi nenáročná na péči i prostředí.

Nejvhodnější jsou teploty v rozpětí 14 - 20 C, zvládne ale i mnohem nižší teploty. Je vlhkomilná, dobře ale zvládá i suchý vzduch, dokonce jí nedělá problémy ani ústřední topení. Ideální je místo s dostatkem světla bez přímého slunce a průvanu. Snese ale i poměrně špatné podmínky chodeb a tmavších koutů kanceláří. 

Jednu monsteru jsem použila do kanceláře mého muže a daří se jí tam výborně i s minimem péče

Nenáročná je monstera nejen na prostředí, ale i na péči. Přes léto zaléváme hojně, občas přidáme hnojivo, přes zimu zálivku omezíme. Nedostatek vláhy může způsobit ztrátu listů, obecně ale monstera dobře snese i krátkodobé sucho. Vzdušné kořeny můžete zastrčit do lahve s vodou, urychluje to vývoj nových listů i růst rostliny.





A tady je moje monstera vypěstovaná z řízku, je jí asi tak 8 let a ať jí přesunu kamkoliv roste jako blázen...


Pokud nemáte doma dostatek místa na monsteru deliciosu, můžete si pořídít jeden z méně vzrůstných druhů monstery. Třeba
Monstera adansonii vzrůstem připomíná spíš potos. Není mohutná, má drobné děrované listy srdčitého tvru. Tvoří převislé výhony, které můžete nechat přepadávat z poličky či skříně, a nebo jí můžete vyvazovat k opoře. 


Moc hezky vypadá Monsera adansonii v závěsných makrame.




Kokedama s monsterou adansonii 'Monkey Mask'

Další méně vzrůstný druh Monstera minima má monsteru pouze v názvu, jedná se ale o úplně jiný druh rostliny - Rhaphidophora tetrasperma. Protože Rhaphidophora je monsteře hodně podobná, ale má komplikovaný a těžko zapamatovatelný název, a tak se jí začalo říkat jednoduše Monstera minima.

Rhaphidophora tetrasperma aka Monstera Minima v kokedamě


Rhaphidophora tetrasperma má mohutnější stonek, který je potřeba vyvazovat k opoře, aby se mohla pnout. Je také velmi nenáročná, zvládá dobře krátkodobé sucho a velmi dobře se rozrůstá. Tahle moje monstera minima v kokedamě je asi dva roky stará a vyrostla z cca 15 cm dlouhého výhonu s pár listy. Už jsem jí několikrát musela zastřihnout, protože je úplně nezvladatelná!

Zatímco Rhaphidophoře se říká monstera, zatímco to monstera není. V kostarickém pralese se mi podařilo objevit i vzácnější druh monstery - Monstera dubia, která naopak jako monstera vůbec nevypadá, ale monstera to je. Tenhle druh monstery šplhá po kmenech stromů tímto zvláštně přísavkovitým způsobem. Občas to vypadá, jako kdyby byla na kmenu jen namalovaná, jak její listy dokonale kopírují tvar kmene.

Poslední dobou se objevují i různé panašované kultivary monster, které se prodávají za občas až neuvěřitelné částky. Já naštěstí nemám ráda panašované kultivary čehokoliv, vždycky na mě tyto rostliny působily nemocně, takže jdu v tomto směru proti proudu. 




Monstera se dobře množí, stačí nařízkovat stonek se vzdušnými kořeny, vložit do vody nebo vlhkého rašeliníku, kde za pár týdnu zakoření jako tahle Monstera adansonii.


A pro milovnice monster mám v Zahradě na niti i jednu specialitu!





Ve spolupráci s Bárou Diduchovou vznikly v její dílně Ema Mamisu tyhle úžasné monsteří náušnice. Monsteří listy jsou z bělostného porcelánu s magickou zeleneou glazurou a jsou navlečené na pozlacených kroužcích, které jsou tak antialergenní a nečernají. Prostě nejakrásnější dárek pro vášnivou pěstielku monster i všeho zeleného.


 



Děkuji za pozornost a napište mi, jestli máte doma monsteru, jak je velká a stará!


Jak řízkovat papyrus neboli šáchor

$
0
0

Cyperus papyrus neboli šáchor je vlhkomilná rostlina původem z Afriky. Vytváří velké porosty na břehu jezer a v deltách řek. Říká se mu nilská tráva, v deltě řeky Nil, kde se vyskytoval ve velkých plochách je už ale téměř vyhubený. Slouží totiž dobře jako pastva pro dobytek. Za to na Floridě se šíří jako introdukovaná invazivní rostlina.

zdroj

Papyrus má v lidské historii dlouhověkou tradici. Starověcí Egypťané z jeho listů vyráběli první papír - papyrus, košíky i sandále. Mladé výhonky jedli, ať už čerstvé nebo tepelně upravené. Duté stonky sloužily k výrobě lodí, dodnes se z papyrusových stonků vyrábí lodě v Súdánu.

Šáchor je subtropická rostlina, miluje slunce a vodu. V našich podmínkách ho tedy pěstujeme jako pokojovou rostlinu, kterou můžeme letnit. Pro pěstování je ideální dostatečně velký květník s hlubokou podmiskou, šáchor by měl totiž stát neustále ve vodě.

Cyperus alternifolius, když kvete

U nás se nejčastěji setkáte s šáchorem střídavolistým (Cyperus alternifolius), který je vzrůstem menší nebo s tzv. šáchorem pro kočky (Cyperus alternifolius'Zumula'), který nemá dlouhé stonky a vypadá spíš jako tráva.


Šáchor se u nás pěstuje jako pokojovka, protože nezvládne mráz,
ve Středozemí ho ale potkáte i ve venkovních záhonech

Šáchorová výsadba na Tenerife


A jak si takový šáchor jednoduše rozmnožit?

Nejjednoduším a rozhodně nejzajímavějším způsobem jsou listové řízky. 


1/ Vezmete stonek s listy a lístky ostříháte do vrtulky

 

2/ Vrtulku vložíte do skleničky s vodou, přesně takhle opačně stonkem nahoru... za pár týdnů se objeví první kořínky a výhonky nových rostlin


3/ Zakořeněné vrtulky zasaďte do substrátu tak, aby zelené výhony koukaly ven

 

4/ Řádně zalévejte, tak aby substrát byl neustále mokrý



Za pár týdnů vám bude dělat radost krásný šáchor!





Znáte tenhle způsob množení? Zkoušeli jste ho někdy?

Patří geotextilie do zahrady?

$
0
0

Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů geotextilie. Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká z podkůry či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce jí doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí jasně ukázaly, že geotextilie má více negativ než pozitiv.

Protože jsem původní profesí zahradní archtektka, toto téma se mě dotýká velmi osobně. Ráda bych přispěla k odhadrování byť jen kousku naší drahocené půdy, protože každý metr se počítá! 
Pojďme se podívat na geotextilii trochu víc zblízka, zjistit jak funguje.

Co je geotextilie?

Mulčovací textilie, netkaná textile nebo černý hadr, jak jí zahradnící přezdívají je ze 100% vyrobena z ropy (polypropylen, polyester). Vlivem slunce, kyselých dešťů a vzduchu se z ní uvolňují do prostředí škodlivé látky jako různá barviva. Časem se textilie rozpadá a její částečky zůstávají v půdě navždy a mohou se snadno dostat nejen do podzemních vod ale i do trávících traktů zvířat. Dopad těchto látek na půdu a organismy zatím není zcela prozkoumaný, takže kdo ví, co čas ukáže.


zdroj

Geotextilie je podle mě úzce spjatá s představou o bezúdržbové zahradě. V honbě za bezúdržbovostí zahrad jsme jednoduše zapomněli na to, co je nejpodstatnější, co dělá zahradu zahradou a to je život v ní.


Co je půda?

Půda je živý ekosystém, vznikala stovky až tisíce let pomocí půdotvorných procesů. Zjednodušeně řečeno z mateční horniny pomocí zvětrávání (působením vody, slunce, větru a mrazu) vzniká nejprve substrát. Postupným působením živých i odumřelých organismů (bakterií, hub, rostlin a živočichů) dochází k jeho obohacování o humus, tedy organickou hmotu a vzniká tak půda. Půdní bezobratlí jako třeba žížaly, stonožky, mnohonožky, ale i brouci a další živočichové svým aktivním způsobem života dodávají půdě strukturu, vytvářejí chodbičky, ve kterých se pak drží vzduch a může se sem vsakovat voda. Tím vším získává půda svoji úrodnost, tedy živiny dobře přístupné pro rostliny.

Veškerý organický materiál spadlý na povrch půdy jako listí, květy či plody se díky půdním organismům mění na humus. Především žížaly zatahují pod zem organický materiál, tím půdu kypří a z jejich exkrementů vzniká humus, který se díky nim dostává do hloubky. Na následujícím obrázku je vidět dopad přítomnosti žížal (earthworms) na půdní profil. Tam, kde jsou žížaly se organická hmota dostává do spodní části půdy a úrodná půda se tvoří rychleji. 

Humus váže v půdě vodu, podílí se na struktuře půdy. Vrstva listí přirozeně mulčuje povrch, brání před vysycháním, v zimě před vymrzáním. Proto je lepší v přírodních zahradách nehrabat listí na podzim, ale případný nutný úklid zbytků, které se nerozložily přes zimu provést až na jaře. Výjimkou jsou listy ořešáku, ty je dobré shrabat.


Co se děje s půdou pod textilií?

Pokud zakryjete půdu geotextilií a vrstvou mulče, oddělíte půdu od přístupu vzduchu, přirozeného zdroje organické hmoty a částečně i vody. Póry textilie se časem rozkládající se mulčí nebo organickými zbytky z rostlin ucpávají a ta se stává nepropustnou. 
V takovém prostředí se pod textilií začínají množit anaerobní organismy, které nepotřebují vzduch a vymírá tolik důležitý edafon, tedy půdní život. Půdní organismy umírají pro nedostatek vzduchu, vody a zdroje potravy. Do půdy se tak nedoplňuje organický podíl, mění se její struktura, půda se zhutňuje a stává se mrtvou, neúrodnou. 

zdroj

To považuji asi za největší negativum používání textilíí, za pár let se kompletně zbavíte života v půdě, zmizí saprofytické organizmy rozkládající organické složky i žížaly, které provzdušňují půdu a svým trusem dostávají živiny do hloubky. Vzniká mrtvá ztvrdlá hmota bez humusu, ve které se rostlinám těžko koření, proto často koření jen na povrchu pod textilií. To se samozřejmě brzy projeví na jejich zdravotním stavu a vzhledu. Napravit takto degradovanou půdu trvá roky.

foto: Michaela Niedobová


Zbaví vás netkaná textilie plevele navždy?

Hlavní funkce folií a textilií, tedy že by měly zabraňovat růstu plevelů, nefunguje. Z mulče na povrchu textílie se tlením postupně vytvoří nová vrstva půdy, která by jinak obohacovala půdní profil o humus a organické látky, nyní je od něj ale oddělená. 

V této nové vrstvě se začnou usazovat plevele a bude se jim dařit, protože mají mnohem více živin než vaše rostliny zasazené pod plachtou. Většině plevelů navíc nedělá problém prokořenit skrz geotextílii, takže stejně budete muset plít plevel z vrstvy kůry, aby vám nezarostl. 

Záhon osázený keříky mochny může i s použitím textilie a bez údržby vypadat takto, zdroj


Zcela nevhodná je geotextilie na svahy. Mulč na ní nebude držet, většina vody po ní steče a nezasákne se do půdy. Na takto prudký svah by bylo ideální použít půdopokryvné druhy rostlin, které budou bránit erozi půdy, rozrostou se a nepustí mezi sebe plevel (např. barvínek, sklaník, břečťan, kakosty). Pokud je svah hodně prudký a je potřeba ho chránit před erozí než se porost rostlin zapojí, je možné použít kokosovou rohož, která se časem rozloží.

zdroj

Správně založený záhon ve svahu bez textilie, všimněte si hustoty vysázených rostlin, foto: Petr Donát


Geotextilie je vyrobená z ropy nikdy se tedy zcela nerozloží. Časem se většinou rozpadne na cáry a velmi těžko se pak prorostlá kořeny dostává ze záhonů pryč. Jaký vliv mají mikroskopické části polypropylenu na životní prostředí zatím známo není, každopádně se pak tyto části mohou dostávat do vodních zdrojů a dalších organismů. 



Použij geotextilii, ušetříš mulč

Další údajnou výhodou použití netkané textile je šetření mulčem. Na netkanou textilii totiž nemusíte použít tak velkou vrstvu mulčovací kůry než byste standardně mulčovali bez ní. Jenomže díky textilii se záhon nezapojí, rostliny budou růst pouze ve vyhrazených otvorech, takže budete muset kůru neustále doplňovat abyste textilii zakryli.

Kůra či organická mulč obecně má v záhonech nejen anti plevelnou funkci, jejím rozkladem se do půdy také dostávají živiny. Během pár let se vysázené rostliny zapojí a plevel už nemá šanci. Mulč velmi dobře funguje po založení záhonů i bez textile. Je ale potřeba použít kůrovou mulč o síle alespoň 10 cm a samozřejmě před tím záhon řádně odplevelit.


Geotextilie a trvalkové záhony

Podstatou trvalkových záhonů je vytvořit souvislý půdní pokryv. Geotextilie ale brání odnožování a zapojení trvalek v souvislý porost, ve kterém už by plevel neměl přirozeně šanci. 

Proto dosáhnout takovéhoto záhonu s použitím textilie prakticky není možné, zdroj

Trvalky se rozrůstají do prostoru výběžky (např. Geranium) či přirůstají v trsu (např. Echinacea). Strategií těchto rostlin je se rozrůst do plochy, obsadit kořenový prostor a ustát si konkurenci. 




Takto vypadají správně založené a krásně zapojené trvalkové záhony. Plevel v nich nemá místo, veškerý půdní prostor je zabraný kořeny trvalek. Možná se to nezdá, ale péče o tento typ záhonů je v průběhu roku vcelku minimální.

Krásné trvalkové výsadby od Šmídová Landscape Architects jsou k vidění v Italské ulici na Praze 3  kousek za Domem Radost (u záhonu jsou informační cedule s použitými druhy pro inspiraci!)

A takto vypadají trvalkové záhony pod geotextilií. Rostliny zasazené do otvoru v textilii se nemají kam rozrůstat, jejich výběžky naráží na bariéru geotextilie. Záhon pak má tento "bobečkovitý" charakter, nijak se v čase nevyvíjí, zůstává léta stejný, jen rostliny postupem času budou živořit a občas některé bude potřeba vyměnit za nové.


 
























Jak založit trvalkový záhon bez netkané textilie?

V trvalkových nebo keřových výsadbách postupujeme tak, že plochu před výsadbou řádně mechanicky odplevelíme a to minimálně ve dvou fázích s časovým odstupem cca 2 - 3 týdny.

Důležité jsou vhodně zvolené rostliny do daných podmínek a hustota jejich výsadby. Každá trvalka se jinak rozrůstá a je jinak veliká, takže počet rostlin na m2 je různý podle druhu. Výborná pomůcka k tvorbě trvalkových záhonů jsou stránky Perenniculum, nekonečná studnice informací a inspirace. Doporučuji se podívat na stanovištní trvalkové okruhy, zásadní pro tvorbu trvalkového záhonu! 

Také ráda používám ceník trvalek od trvalkové školky paní Pešičkové - Pereny. V něm najdete spoustu údajů o jednotlivých trvalkách včetně doporučeného sponu u konkrétních druhů. Katalog trvalek od Svazu školkařů České republiky, má kromě nároků rostlin i fotky. Nebo samozřejmě můžete oslovit zahradního architekta, třeba klidně jen pro placenou konzultaci. Zakládání zahrady není sranda, pokud o tom nic nevíte a nechcete si nastudovávat všechny potřebné informace, je určitě dobrý nápad se poradit s někým, kdo oboru rozumí a má v něm praxi. Věřte, že vám to může ušetřit spoustu času, práce a neúspěchu.

Pokud chcete mít trvalkový záhon zapojený cca do 2 - 3 let, doporučuji dodržet doporučený spon. Než dojde k plnému zapojení porostu, můžete jako výplň vyset letničky a dvouletky nebo záhon zamulčovat kůrou, štěpkou, dobře funguje i kombinace papírový karton s mulčí. Než se porosty zapojí budete muset párkrát za rok vyplít nějakou tu buřinu. 


Čím mulčovat?

Mulč tvoří navrstvenou pokrývku záhonů, která slouží především k tomu, aby se půda zbytečně nevysušovala a aby zadržovala více vláhy. Mulč chrání i půdní bakterie a živočichy před přehříváním, protože vytváří příjemné mikroklima. Zároveň brání růstu plevelů. Pokud je mulč tvořený přírodním materiálem, přináší rostlinám navíc další živiny, protože se na záhonu postupně rozkládá.

zdroj

Existují tedy dva typy mulče - organický mulč (štěpka, kůra, listí, seno, sláma, karton) a anorganický mulč (štěrk, kačírek, minerální drtě). Jako mulč můžou krásně posloužit i půdopokryvné druhy rostlin třeba jako podsadba stromů a keřů. Pro slunná stanoviště se hodí třeba kakosty, vrbina penízková nebo lesní jahody, pro stinná místa pak barvínek, plicník či sasanky.

Extenzivní štěrkový záhon suchomilných trvalek v Ostopovicích podle projektu Ing. Jitky Schneiderové, foto: Petra Helánová
 

Mulčování štěrkem se hodí hlavně k suchomilným a teplomilným rostlinám, jako jsou levandule, tymián, saturejka, šalvěj, rozmarýn, rozchodníky, pryšce či řebříčky. K vlhkomilným trvalkám a pod keře štěrkový mulč není vhodný, na slunci se rozpaluje, drží teplotu do noci a tvoří pro rostliny nevhodné mikroklima. Nehledě na to, že to nevypadá moc přirozeně.


EKO-geotektilie

V poslední době jsem zaznamenala i rozložitelné varianty geotextilie. Zjistila jsem ale, že některé druhy těchto tzv. ekotextilií jsou stále částečně vyrobené z polypropylenu či polyesteru! Což znamená, že se vám za pár let sice tahle "ekotextilie" na záhonu rozloží, ale v půdě vám zustanou mikročástice ropných produktů, kterých se už nikdy nezbavíte...
Pokud tedy budete uvažovat o ekologické variantě geotextilie, dejte si pozor na složení a nevěřte pouze marketingovým názvům.


A na závěr malé shrnutí faktů o geotextilii, které byste měli vědět
 

- geotextilie je ropný produkt, může se rozpadnout na cáry i na malé částečky, ale nikdy se zcela nerozloží

- geotextilie odděluje půdu od vnějšího prostředí a znesnadňuje tak výměnu vzduchu, vody a zamezuje přístupu organických látek do půdy

- díky omezenému přístupu vzduchu a nepřístupu organických látek do půdy vymírá půdní edafon, který se živí organickými zbytky jež rozkládá na humus

- v důsledku chybějích půdních organismů se půda stává zhutněnou, jílovitou hmotou bez života a ztrácí svou strukturu a úrodnost

- geotextilie omezuje rostliny v růstu, a proto se trvalkové záhony nikdy nezapojí do souvislého porostu

- geotextilie se časem rozpadne na mikročástečky, které zůstanou v půdě navždy a mohou mít negativní dopad na živočichy i spodní vody 

- geotextile nezabraňuje růstu plevelu, ten vyrůstá i na rozkládajícím se kůrovém mulči, kde má víc živin než vaše rostliny pod textilií

- geotextilie nasnižuje množství použitého mulče, naopak bude potřeba mulč neustále doplňovat, aby textílie nebyla vidět




Moc by mě zajímalo jaká je vaše zkušenost s geotextilií. Napište mi do komentářů, jestli jí používáte nebo jste jí někdy použili, jestli jste s ní spokojení nebo naopak? Moc mě zajímá i pokud jste třeba textilii ze záhonů už sundali, jaké jsou vaše poznatky o tom jaký to mělo či nemělo efekt na rostliny i plevel? 






Rozcestník DIY návodů

$
0
0

DIY: Jak si vyrobit vlastní substrát na pokojovky

$
0
0

Nejsnazší řešení, když chcete ve městě zahradničit je zajet do zahradnictví či hobymarketu a koupit si již hotový pytlovaný substrát. Proč si tedy přidělávat práci s vyráběním vlastního substrátu?


Kromě toho, že je to fakt jednoduché to má hned několik výhod:

- přesně víte z čeho se váš substrát skládá, u komerčních substrátů neznáte většinou přesné složení a původ jednotlivých ingrediencí a nevíte jak dlouho leží zemina v pytli

- je to mnohem ekologičtější, nejen kvůli plastovému pytli, ale hlavně kvůli tomu, že ve vašem substrátu nebude rašelina, to je ten zásadní problém běžně prodávaných substrátů

- víte přesně z čeho se váš substrát skládá

- je to levnější, tedy levné komerční substráty jsou velmi nekvalitní a ty kvalitní jsou zase velmi drahé

- svým rostlinám dopřejete to nejlepší

- vyrobit si vlastní substrát je uspokojující a přináší dobrý pocit, že jste udělali něco prospěšného nejen pro svoje rostliny, ale i pro planetu 


Napadlo by Vás, že pěstováním rostlin a zahradničením můžete přispívat k ničení důležitých ekosystémů na Zemi? 

Co to vlastně je rašelina?

Rašelina vzniká z mechu rašeliníku, lépe řečeno z jeho odumřelých částí, a to rychlostí asi 1 mm za rok. Mech rašeliník vytváří rozsáhlé mokřadní ekosystémy, které jsou velmi cenné, protože se tvořily tisíce a tisíce let. Nejen že v nich žije spousta organismů, ale takové rašeliniště dokáže zadržovat velké množství vody a je významným pohlcovačem CO2. Téměř 2% pevniny na Zemi pokrývají rašeliniště, velká naleziště jsou v Rusku, v severských zemích, v Anglii i v Kanadě. 

Těžba rašelinových briket v Irsku, zdroj

Dříve se rašelina těžila hlavně na topení, podobně jako černé nebo hnědé uhlí, má ale mnohem menší výhřevnost a jejím spalováním se uvolňuje více splodin. Dnes 91% rašeliny skončí v plastových pytlích jako substrát pro pěstování rostlin. Takže paradoxně zahradničení a pěstování 21. století přispívá k ničení rašelinišť a původních ekosystémů. V Irsku už před několika lety zastavili těžbu rašeliny právě z ekologických a klimatických důvodů. 


Proto také píšu tenhle článek, ráda bych vás inspirovala, že to jde i bez rašeliny!

Rašelina stejně pro většinu rostlin není vhodná jako pěstební materiál. Má velmi kyselé pH, takže se doporučuje pouze pro pěstování některých druhů rostlin jako jsou třeba rododendrony, azalky, kanadské borůvky, vřesy. U pokojových rostlin mě ani žádná rostlina vyžadující kyselý substrát nenapadá.



Jak si vyrobit vlastní substrát pro pěstování pokojovek? 

Receptů je spousta, tak vám prozradím ten svůj:

50% kokosová drť

Výhoda této základní ingredience substrátu na pokojové rostliny je její snadná nasákavost, lehkost a vzdušnost. Kokosovou drť koupite jako lisovanou krychličku. Stačí jí nechat nasáknout v kbelíku s vodou a rázem máte několik litrů základního substrátu. Kokosová drť ale v sobě nemá žádné živiny, ani mikroorganismy, je sterilní a proto je potřeba do ní přidat další ingredience, z kterých budou rostliny profitovat.


40% kompost

Kvalitní kompost dodá substrátu živiny, humidové kyseliny a mikroorganismy, které samotná kokosová drť nemá. Úplně nejlepší je použít vlastní kompost ze zahrady nebo ten z vermikompostéru. Pokud nemáte vlastní kompost či vermikompost, můžete navštívit nejbližší kompostárnu a kompost si koupit.


Třeba v Praze máme kompostárnu ve Slivenci, kde si můžete přijet nabrat kompost do vlastních nádob či pytlů (1kg za 1Kč), prodají vám i malé množství.

9,5% drenáž

Jako drenáž můžete použít písek, zeolit, lávovou drť, perlit, prostě cokoliv, co dodá substrátu propustnost a co máte zrovna k dispozici.

Lávová drť, zeolit a písek jsou ideální přísady pro lepší propustnost substrátu.
Zeolit navíc dokáže zadržovat živiny a vodu.

0,5% hnojivo

Dále je dobré přidat do substrátu i kvalitní hnojivo s vyváženým poměrem prvků N-P-K. Použít můžete minerální hnojivo jako je třeba Krystalon, já osobně nejradši používám organické červí hnojivo

Červí hnojivo je organické hnojivo vyrobené ze sušených exkrementů moučných červů.
Je bohaté na minerály a chitin, který dodává rostlinám odolnost proti škůdcům.


Poměry ingrediencí na kostku kokosové drti

1 kostka kokosové drti

4l vody 

4l kompostu

1l drenáže (písek, zeolit, perlit, klidně i mix)

5 polévkových lžic červího hnojiva 

nebo 

minerální hnojivo v množství na 4l vody



Pokud se vám nechce si substrát vyrábět, můžete si v Zahradě na niti koupit náš substrát na pokojovky. Substrát na pokojovky prodáváme buď v 5l balení nebo si můžete přinést vlastní nádobu a koupit si jen takové množství, které potřebujete, substrát prodáváme i na litry.

   

Jak připravit pokojovky na zimu

$
0
0


Pokojové rostliny jsou původem z tropů a subtropů, proto je pro ně zimní období v našich podmínkách mírného pásma s krátkými dny a nedostatkem světla náročné. 

Z nedostatku světla vyplývá útlum růstu, proto byste měli přes zimu rostliny méně zalévat. Přelévání v kombinaci s nedostatkem světla způsobuje neduživé vytáhlé přírůstky, slabé listy a často i uhnívání, protože rostlina nespotřebuje tolik vody.

Na zimní období (listopad - půlka března) tedy umístěte pokojovky na co nejsvětlejší místo a omezte zálivku. Protože rostlina bude mít vegetační klid, nepřidávejte od podzimu do jara do zálivky hnojivo, ani rostliny nepřesazujte. Podpořili byste tak jejich růst, což v době s nedostatkem světla není vhodné.

Pokud nemáte možnost přemístit rostliny na světlo, můžete jim dopřát více světla přisvěcováním. Můžete pořídit speciální žárovku se spektrem pro růst rostlin. Tyto žárovky mají často barvu světla s fialovým nádechem, což někomu nemusí vyhovovat. Svou funkci ale splní i obyčejná ledková žárovka (spotřebuje málo energie), stačí vybrat tu správnou s teplotou světla co nejpodobnější tomu denímu, tedy 4200 - 7000K. Žárovka o výkonu 12,5W osvítí prostor o perimetru 1 - 1,5m.

Před zimou je také vhodné rostliny osprchovat nebo jim otřít listy od prachu, aby mohly zúžitkovat co nevíce světla. Jak na sprchování rostliny jsem už probrala v tomto článku

Během zimy určitě neuškodí, když budete rostliny rosit nebo si pořídíte zvlhčovače na topení. Suchý vzduch nedělá rostlinám dobře a koneckoncům ani nám.

Samotná kapitola je zimování kaktusů a sukulentů. Ty se přes zimu nezalévají vůbec a upřednostňují chladné místo. Pokud máte možnost přesunout je do zimní zahrady, světlé chodby nebo na okno v garáži či sklepě, budou vám vděčné a možná se vám pak odmění i květem. Více o pěstování kaktusů a sukulentů zde.




A jak zimujete pokojovky vy? Máte nějaké své osvědčené postupy? Budu ráda, když se podělíte!










Viewing all 308 articles
Browse latest View live