jí říkají Španělé, v místním jazyce kečua jí nazývají titanca, což je velmi příznačné pro největší bromélii světa - Puyu raimondii.
![]()
Tuhle monstrózní a neuvěřitelnou rostlinu můžete spatřit jen v Peru či Bolívii, kde roste v polohách nad 3 tisíce m n.m. na svazích And.
![]()
![]()
Když nekvete vypadá jako růžice listů podobná juce o průměru asi tak 1,5 m. Když pak jednou zhruba za 40 - 80 let vykvete, rozhodně jí nepřehlédnete. Vyžene totiž až 13ti metrový sloup s 20 tisíci květy, které vykvétají po tři měsíce a které opylují hlavně kolibříci. Po vyprodukování 20 tisíc semen uvadá a rozpadá se, což může trvat i docela dlouho. Jedna rostina se tak dožívá až 100 let.
Měla jsem to štěstí vidět královnu And cestou k tajícímu ledovci Pastoruri v Národním parku Huascarán v peruánských Bílých Kordillerách a splnila jsem si tak jeden sen, který jsem na cestě do Peru měla.
![]()
Kvetoucí exemplář jsem sice neviděla, ale i tak to byla velká podívaná, nemohla jsem se vynadívat. Všichni se možná jeli podívat hlavně na ten tající ledovec, ale pro mě byl vrchol výpravy už tady...
![]()
![]()
![]()
Ty hnědé sloupy jsou již odkvetlé zbytky lodyh a rostlina postupně sesychá a rozpadá se. I to ale trvá několik let, takže na svazích jsou vidět skupiny odkvetlých bromélií celé roky. Vypadá to opravdu velmi zvláštně, trochu apokalypticky.
![]()
![]()
![]()
![]()
Příroda mě nikdy nepřestane překvapovat a fascinovat.
(Národní park Huascarán, Peru, září 2017)
Tuhle monstrózní a neuvěřitelnou rostlinu můžete spatřit jen v Peru či Bolívii, kde roste v polohách nad 3 tisíce m n.m. na svazích And.
Když nekvete vypadá jako růžice listů podobná juce o průměru asi tak 1,5 m. Když pak jednou zhruba za 40 - 80 let vykvete, rozhodně jí nepřehlédnete. Vyžene totiž až 13ti metrový sloup s 20 tisíci květy, které vykvétají po tři měsíce a které opylují hlavně kolibříci. Po vyprodukování 20 tisíc semen uvadá a rozpadá se, což může trvat i docela dlouho. Jedna rostina se tak dožívá až 100 let.
Měla jsem to štěstí vidět královnu And cestou k tajícímu ledovci Pastoruri v Národním parku Huascarán v peruánských Bílých Kordillerách a splnila jsem si tak jeden sen, který jsem na cestě do Peru měla.
 |
| Takovej malej raimondin lísteček... |
Ty hnědé sloupy jsou již odkvetlé zbytky lodyh a rostlina postupně sesychá a rozpadá se. I to ale trvá několik let, takže na svazích jsou vidět skupiny odkvetlých bromélií celé roky. Vypadá to opravdu velmi zvláštně, trochu apokalypticky.
Příroda mě nikdy nepřestane překvapovat a fascinovat.
(Národní park Huascarán, Peru, září 2017)