Už tomu bude skoro rok, co jsem publikovala článek o tuhém šamponu Elixír silného vlasu, tak bych pro roce chtěla udělat takový malý update co moje vlasy a přírodní šampóny.
![]()
Na podzim se pro moje vlasy udála jedna velká revoluce, a to když mi Martina St. Teritory ostříhala ofinu, ke které jsem se dlouho odhodlávala. Měla jsem jí naposledy s mikádem asi ve třetí třídě a od té doby jsem vlastně žádný střih který by bylo potřeba každých pár týdnů nějak upravovat neměla. Když jsem ale přišla k Martině do salónu, ve kterém má člověk pocit, že je někde uprostřed newyorského Harlemu a Martina mi řekla že to je super nápad a že budu vypadat jako Bardotka, tak jsem usoudila, že změna je život a ofina byla na světě. Přiznávám, že když jsem se poprvé na sebe koukla do zrcadla, tak jsem se málem nepoznala a Tom mi pak dva dny vykal... teď už bych ale svojí ofinu za nic nevyměnila, úplně mi přirostla k čelu.
![]()
Jak jsem navíc postupně zjistila, ofina je taky výborná kamufláž, protože může trochu prodloužit mycí interval, stačí prostě v umyvadle umýt ofinu, hodit drdol a je vystaráno. Ale dost o ofinách a zpátky k šampónům!
Za ten rok jsem vyzkoušela spoustu různých přírodních tuhých šampónů a ani jednou jsem si neumyla vlasy žádnou chemkou.
Elixír používám stále, ale mám v koupelně už takovou malou sbírku, takže střídám šampóny podle nálady a musím říct, že jsem se nesetkala s žádným špatným tuhým šampónem, teda až na šampuk od Lushe, který jsem dostala, ale po přečtení složení ho používám jako mýdlo na ruce, je to superpěnivá chemka plná SLS, která klame tím, že je fresh handmade a je drahá, s přírodní kosmetikou ale nemá nic společného.
Vyzkoušela jsem jako kondicioner i doporučované oplachy octem nebo citrónem, ale z nějakého důvodu jsem po nich měla úplně zplihlé a slepené vlasy. A to tolik, že jsem je musela znova umýt, ocet a citrón prostě na moje vlasy nefunguje.
Od té doby co používám přírodní tuhé šampóny jsou moje vlasy zase moje, nejsou zplihlé a rozlítané, jsou takové víc hrubé a mají tak větší objem. Interval mytí si držím stále na 4 dnech a když nikam nemusím, tak se snažím si je nemýt co nejdéle. Do fáze mytí vlasů pouze vodou jsem se ale nikdy nedostala a asi nedostanu...
Taky jsem nezkusila mytí moukou, to už mi přijde fakt moc, ale v létě se chystám zkusit francouzský jíl, který používám na masky a omylem jsem si ho objednala nějak moc.
Jinak ráno a večer rozčesávám vlasy kartáčem s tuflíky a kančími štětinami, nakonec se mi nejvíc osvědčil kartáč z Rossmanna za dvě stovky. Je potřeba ho každý týden umýt od prachu který se v přírodních vlasech drží mnohem víc.
Za sebe a svoje vlasy musím říct, že už bych neměnila. A jaké máte zkušenosti s přírodními šampony vy? Nějaké tipy jaký vyzkoušet? Máte nějaké oblíbené nebo vás naopak nějaké zklamaly? Jsem zvědavá, tak sem s nimi!
Můj tip: pokud chcete dozvědět o přírodních šamponech víc, mrkněte na již v předchozím článku zmiňovaný článek Vlasy, ó vlasy! a pokud chcete vyzkoušet tuhé šampóny od různých značek, doporučuji eshop Mýdloteka U Tří lilií, kde najdete mýdla a šampóny od různých výrobců...
Na podzim se pro moje vlasy udála jedna velká revoluce, a to když mi Martina St. Teritory ostříhala ofinu, ke které jsem se dlouho odhodlávala. Měla jsem jí naposledy s mikádem asi ve třetí třídě a od té doby jsem vlastně žádný střih který by bylo potřeba každých pár týdnů nějak upravovat neměla. Když jsem ale přišla k Martině do salónu, ve kterém má člověk pocit, že je někde uprostřed newyorského Harlemu a Martina mi řekla že to je super nápad a že budu vypadat jako Bardotka, tak jsem usoudila, že změna je život a ofina byla na světě. Přiznávám, že když jsem se poprvé na sebe koukla do zrcadla, tak jsem se málem nepoznala a Tom mi pak dva dny vykal... teď už bych ale svojí ofinu za nic nevyměnila, úplně mi přirostla k čelu.
Jak jsem navíc postupně zjistila, ofina je taky výborná kamufláž, protože může trochu prodloužit mycí interval, stačí prostě v umyvadle umýt ofinu, hodit drdol a je vystaráno. Ale dost o ofinách a zpátky k šampónům!
Za ten rok jsem vyzkoušela spoustu různých přírodních tuhých šampónů a ani jednou jsem si neumyla vlasy žádnou chemkou.
Elixír používám stále, ale mám v koupelně už takovou malou sbírku, takže střídám šampóny podle nálady a musím říct, že jsem se nesetkala s žádným špatným tuhým šampónem, teda až na šampuk od Lushe, který jsem dostala, ale po přečtení složení ho používám jako mýdlo na ruce, je to superpěnivá chemka plná SLS, která klame tím, že je fresh handmade a je drahá, s přírodní kosmetikou ale nemá nic společného.
 |
| Moje momentální sbírka šampónů vypadá takto |
Jakým šampónem si zrovna vlasy umeju vybírám podle aktuální nálady a šampóny různě střídám. Postup je stále stejný, vlasy nejdříve rozčešu, pak je v předklonu nad vanou umeju dvakrát za sebou a nakonec opláchnu ledovou vodou, což se mi osvědčilo jako nejlepší kondicioner. Vlasy se krásně narovnají a zatáhnou, takže jdou lépe rozčesat. Rozčesávám je mokré hřebenem s širokými hroty po jemném vysušení. Protože se je snažím při mytí i sušení moc necuchat, nemám s rozčesáváním problém.
 |
| Šampónové mýdlo kopřivové od mýdlárny U Kormorána jsem dostla od kamarádky a je super, voní a dobře se drží v ruce |
 |
Poctivého nepálí a Elixír silného vlasu od Mýdlárny u dvou koček jsou z těch nejoblíbenějších |
Vyzkoušela jsem jako kondicioner i doporučované oplachy octem nebo citrónem, ale z nějakého důvodu jsem po nich měla úplně zplihlé a slepené vlasy. A to tolik, že jsem je musela znova umýt, ocet a citrón prostě na moje vlasy nefunguje.
 |
| Šampon zelené řasy-lanolin z Ruční mýdlárny mám teprve chvilku, ale jeho zvláštní nepopsatelnou vůni jsem si okamžitě zamilovala |
 |
| Šampón s okvětními lístky od Handmade soap jsem koupila v jednom malém obchodě s místními výrobky v jihoafrickém Durbanu, moc výrazně nevoní, ale je příjemné. Tady na mojí mýdlence, kterou jsem vytáhla z ledového alpského Steyeru. |
 |
| Šampón Lněné vlasy od mýdlárny Čarovný mlýn teprve čeká na rozbalení, ale už přes obal krásně voní |
 |
| A aby to bylo kompletní ještě jsem vyzkoušela březový šampón od Naturinky a Stáničku od Martiny (na fotce), ale ty už jsou dopotřebované. |
Od té doby co používám přírodní tuhé šampóny jsou moje vlasy zase moje, nejsou zplihlé a rozlítané, jsou takové víc hrubé a mají tak větší objem. Interval mytí si držím stále na 4 dnech a když nikam nemusím, tak se snažím si je nemýt co nejdéle. Do fáze mytí vlasů pouze vodou jsem se ale nikdy nedostala a asi nedostanu...
Taky jsem nezkusila mytí moukou, to už mi přijde fakt moc, ale v létě se chystám zkusit francouzský jíl, který používám na masky a omylem jsem si ho objednala nějak moc.
 |
| A v mojí cestovní tašce je šampon Beskydská máta od Jezuskote, které jsem si koupila v Ostravě na Meat designu |
Jinak ráno a večer rozčesávám vlasy kartáčem s tuflíky a kančími štětinami, nakonec se mi nejvíc osvědčil kartáč z Rossmanna za dvě stovky. Je potřeba ho každý týden umýt od prachu který se v přírodních vlasech drží mnohem víc.
Za sebe a svoje vlasy musím říct, že už bych neměnila. A jaké máte zkušenosti s přírodními šampony vy? Nějaké tipy jaký vyzkoušet? Máte nějaké oblíbené nebo vás naopak nějaké zklamaly? Jsem zvědavá, tak sem s nimi!
Můj tip: pokud chcete dozvědět o přírodních šamponech víc, mrkněte na již v předchozím článku zmiňovaný článek Vlasy, ó vlasy! a pokud chcete vyzkoušet tuhé šampóny od různých značek, doporučuji eshop Mýdloteka U Tří lilií, kde najdete mýdla a šampóny od různých výrobců...